REPORTÁŽ

A jaká byla cesta Oxany k umění? Bohatá a různorodá. Po střední škole, byla přijatá na experimentální vyšší odbornou školu a začala studovat Jaderné inženýrství a nanotechnologie. Na první pohled se může zdát, že tento obor je vzdálený umění, ale již tehdy se na pracovní přístroje dívala, jako na umělecká díla a moc ji uchvacovaly složité technické výkresy – odsud odnesla lásku k industriálnímu stylu. Má za sebou velké množství seminářů i vzdělávacích aktivit a jak sama dodává, „vedle odborných kurzů jsem se také celý život vzdělávala v oblasti umění, psychologie, arteterapie, meditace a filosofie“. V umělecké tvorbě Oxany se odrážejí především její vnitřní pocity, nálady, emoce, ale i vnější vlivy, představy a vize. Tím ale její aktivity na poli umění nekončí. V roce 2006 zvítězila Oxana ve výběrovém řízení Letiště Praha a.s. s projektem „ART CAFÉ“ na podporu začínajících umělců. V neposlední řadě se věnuje pro bono aktivitám, proto část jejích obrazů je věnovaná na dobročinné aukce a to především zaměřené na pomoc dětem a zvířatům. Jak sama říká, „nejsem sběratelem výstav do portfolia, část mé tvorby se prodá do soukromých sbírek přímo z ateliéru a druhou část věnuji na smysluplné projekty.“ Charitativní aktivity jsou nedílnou častí její práce, jelikož věří, že pomoci potřebným by se měla věnovat každá prosperující společnost z kteréhokoli oboru. Tuto činnost vidí jako příležitost přispět ke zlepšení kvality života příjemcům pomoci, a také jako možnost poznávat zajímavé lidi a jejich životní osudy. V současné době se Oxana věnuje i arteterapii a artefiletice, také vyučuje na střední škole výtvarná umění. Práci pedagoga vnímá jako požehnání. Ke svým studentům přistupuje s individuální vnímavostí, jelikož v dnešní uspěchané době, kdy je na děti kladena spousta požadavků, se chce zaměřit na stimulaci rozvoje individuální kreativity a uměleckého vyjádření.

Reportáž napsaná k výstavě Nejsme si cizí – KD Mlejn a Radnice Prahy 13